„Krása pro všechny: Čtyři esej“ od Ellen Key je soubor esejů napsaných na konci 19. století. Dílo zkoumá pojem krásy v každodenním životě, zejména její přítomnost v domácnostech a to, jak lze dosáhnout krásy bez ohledu na socioekonomický stav člověka. Key zdůrazňuje, že krása není pouze luxusem pro bohaté, ale základním aspektem života, který může obohatit zážitky všech lidí. Na začátku souboru autorka představuje krásu jako základní lidskou potřebu a spojuje ji se uspokojováním základních potřeb, jako je jídlo a útočiště. Uvádí, že každý člověk touží po kráse, která by měla být vyjádřena v jeho životním prostoru. Key kritizuje nadměrnou ornamentaci, která se často vyskytuje v současných interiérech, a místo toho prosazuje jednoduchost a funkčnost, jež odrážejí skutečnou krásu. Argumentuje za vytváření prostor, které plní svůj účel a zároveň jsou esteticky příjemné, a poskytuje čtenářům návod, jak dosáhnout harmonické rovnováhy mezi užitečností a krásou ve vlastních domácnostech.