„Los von Rom: Příběh z života“ od Antona Ohorna je fiktivní dílo napsané na konci 19. století. Děj se odehrává na pozadí prohlášení katolické církve o neomylnosti papeže a zaměřuje se na vnitřní konflikty a krize, kterým čelí její postavy. Příběh se točí kolem mladého kněze Petra Frohwalta a jeho rodiny a zkoumá témata víry, pochybností a společenských tlaků spojených s náboženskou identitou. Na začátku románu jsou popsány oslavy spojené s Petremovou první mší, které zdůrazňují radostnou atmosféru v malebném městečku plném očekávání této ceremonie. Děj se poté přesouvá k Peterově rodině, zejména k jeho matce a sestře, které během této události prožívají smíšené pocity. Zároveň román nastiňuje emocionální zmatky, kterým Peter čelí – zejména v souvislosti s dopady rigidních názorů církve na osobní vztahy a s bolestnými situacemi spojenými se smrtí místní ženy Grethe Freidankové, jejíž pohřební problémy přinášejí Peterovi nepříjemné napětí mezi jeho kněžskými povinnostmi a osobním soucitem. Tato úvodní část mistrovsky nastiňuje složitou morální situaci, ve které se Peter musí vyrovnávat při formování své identity v měnícím se společnosti.