„Napoleonův bratranec“ od Almy Söderhjelm je soubor historických esejů napsaný na počátku 20. století. Dílo se věnuje životům sourozenců Napoleona Bonaparta a jejich významu během jeho vlády a poskytuje vhled do jejich rolí v širším kontextu evropské historie. Kniha pravděpodobně zahrnuje příběhy jednotlivých členů rodiny, počínaje Josephem Bonapartem, a zkoumá témata jako ambice, loajalita a složitosti rodinných vazeb. Na začátku esejů autorka představuje Josepha Bonaparta, popisuje jeho raný život a vzdělání spolu s jeho bratrem Napoleonem. Vyprávění zdůrazňuje Josephovu mírnou a milou povahu, která kontrastuje s odhodlaným charakterem Napoleona. Text sleduje Josephovu proměnu z chlapce připravujícího se na duchovní kariéru v nejstaršího syna zodpovědného za blaho rodiny po smrti jejich otce. Autorkina charakterizace naznačuje, že Joseph se potýkal s očekáváními spojenými s dědictvím své rodiny, a poskytuje tak pohled na dynamiku vztahů mezi sourozenci Bonapartovými během politických turbulencí a jejich osobních ambicí.