„Dějiny filozofie v islámu“ od Dr. T. J. de Boera jsou historickým pojednáním napsaným na počátku 20. století. Toto dílo si klade za cíl podat komplexní přehled filozofického vývoje v rámci islámské kultury a sledovat vlivy a přínosy různých učenců v průběhu dějin. Zdůrazňuje vzájemné působení islámské filozofie a řeckého myšlení a zkoumá, jak se filozofický diskurz vyvíjel v islámském světě. Úvod textu představuje základy filozofie v islámu tím, že je zasazuje do širšího kontextu raných islámských dějin. Zabývá se geografickým a kulturním prostředím, přičemž zdůrazňuje kmenové společnosti Arábie, vzestup chalífátu a významné výměny s dávnou perskou a indickou moudrostí. Zejména vymezuje počáteční podmínky, které později umožnily rozkvět filozofického bádání, a zároveň líčí klíčové úlohy raných islámských vůdců a následné vlivy helénistického myšlení v době, kdy se islámská říše rozšiřovala a vstupovala do kontaktu s okolními kulturami. Celkově úvod vytváří základ pro podrobné zkoumání bohatého filozofického dědictví, které vzniklo v islámské civilizaci.