„Nebe a země: Kniha básní“ od Stephena Vincenta Benéta je sbírka básní vydaná na počátku 20. století. Jako dílo z tohoto období zachycuje širokou škálu témat a emocí, které odrážejí složitost lidské zkušenosti, přírody a mytologie. Sbírka ukazuje Benétovu schopnost tkát lyrický jazyk do živých obrazů, jež často čerpají z historických a mytologických postav, zejména z dávných příběhů spojených s Helenou Trojskou. Básně v této sbírce zkoumají různé stránky existence a často oscilují mezi oblastmi lásky, tragédie a introspekce. Úvodní sekvence „Dvě vidění Heleny“ se noří do mýtu o Heleně Trojské a vyjadřuje napětí mezi touhou a jejími důsledky. Básně procházejí okamžiky krásy, ztráty a zápasů lidského ducha a zamýšlejí se nad tématy smrtelnosti a propojenosti života a smrti. Benét ve svých verších využívá bohaté, působivé obrazy a hudební kvalitu, aby zpochybnil čtenářovo vnímání a vyvolal hlubokou emocionální odezvu, čímž ho nakonec vybízí k úvahám o samotné podstatě existence.