„Největší knihy světa – Svazek 03: Beletrie“ od Arthura Meea a J. A. Hammertona je pečlivě sestavenou sbírkou významných beletristických děl, pravděpodobně sestavenou na počátku 20. století. Tento svazek představuje různé vlivné autory, včetně Alphonse Daudeta a Charlese Dickense, a nabízí čtenářům širokou škálu komických i dramatických příběhů, které reflektují lidské zkušenosti prostřednictvím poutavého vyprávění a nezapomenutelných postav. Úvodní část seznamuje čtenáře s editory a připravuje je na proniknutí do světa klasické literatury. Mezi významnými díly patří také „Tartarin z Tarasconu“ od Alphonse Daudeta, které humoristicky vypráví o dobrodružstvích Tartarina – nadsázavého hrdiny a chlubivého lovce z města Tarascon, jenž touží lovit lvy, navzdory zjevným absurditám spojeným s jeho odvahou. Příběh okamžitě ukazuje Tartarinovu nedokonalou, ale milou povahu a popisuje cestu plnou komických omylů a společenské satiry, při které se Tartarin s obavami i odhodláním snaží uskutečnit své ambiciózní plány. Obsah knihy výrazně klade důraz na studium postav a humoristická pozorování lidské povahy, což z ní činí lákavou úvodní představu témat zkoumaných v tomto svazku klasické beletrie.