„Svádění svatého Antonína; neboli Zjevení duše“ od Gustava Flauberta je dramatická báseň v próze vydaná v roce 1874. Napsaná jako scénář hry, popisuje jednu noc v egyptské poušti, během níž se svatý Antonín Veliký potýká s mimořádnými pokušeními. Ďábel, svůdné postavy, kacíři, kouzelníci, bohové a monstra přicházejí před tohoto poustevníka a zkoušíjí jeho víru a odhodlání. Každý z nich zpochybňuje Antonínovo přesvědčení, že izolace je nejsprávnější formou uctívání, a táhne ho směrem k touze, pochybnostem a beznaději – v epické bitvě o jeho duši.
Odkazy na Wikipedii: