„Dobrodružství průzkumníka v Tibetu“ od Arnolda Henryho Savage Landora je historický příběh napsaný na počátku 20. století. Kniha popisuje autorovu cestu do zakázané oblasti Tibetu, která byla v té době kvůli náboženským přesvědčením zavřena cizím průzkumníkům. Landorova vyprávění se zaměřuje na jeho zkušenosti, obtíže a objevy během snahy mapovat a zdokumentovat tuto odlehlou oblast, přičemž zdůrazňuje náročnosti spojené s hledáním vědeckých poznatků a dobrodružstvími. Na začátku knihy je Tibet popisován jako pustá, vysokohorská oblast s drsnými podmínkami prostředí a restriktivními zákony bránícími cizincům v vstupu. Landor se pečlivě připravil na svou cestu – vybavil se vědeckými nástroji a zajistil potřebné prostředky pro obtížnou túru horským terénem. Svou expedici zahájil v indickém Naini Tal, kde si sestavil tým místních nosičů a zvlášť zdůraznil jedinečné vlastnosti svého služebníka Chandena Singa. Úvod knihy nastiňuje sérii vzrušujících setkání a nebezpečných situací, které ho čekají v tomto zakázaném kraji, a zdůrazňuje jak fyzické, tak i psychologické výzvy, kterým musel během této odvážné expedice čelit.