„Egyptská královská dcera“ od Georga Ebersa je historický román napsaný na konci 19. století. Děj se odehrává ve starověkém Egyptě, uprostřed bohatých krajinných scenérií a složitostí společenského uspořádání, a zaměřuje se na postavu Rhodopis – bývalé otrokyně, která se později stala vlivnou osobností ve společnosti známou svou krásou a moudrostí. Příběh zkoumá témata lásky, identity a výzvy, kterým čelí marginalizované osoby usilující o přijetí a moc ve složité společnosti. Úvod románu nabízí živý popis Nilu, který přetéká své břehy, a vytváří tak klidnou, avšak dramatickou kulisu. Seznámíme se s dvěma muži na lodi putující po Nile – Phanem, mladým Athénanem, a Aristomachem, starším Sparťanem, kteří přijíždějí z Řecka do Naucratisu. Phanes se těší na setkání se svou přítelkyní Rhodopis, vdovou po Charaxovi, která si vybudovala významné postavení ve společnosti. Když se blíží k Rhodopisinu domu, příběh naznačuje její pozoruhodnou minulost a mimořádný způsob života, čímž vtahuje čtenáře do tajemství její osobnosti a do společenských dynamik té doby.