„Kaprizy jednoho knihomila“ od Octava Uzannea je soubor literárních esejů napsaných na konci 19. století. Kniha zkoumá vášně a rozmary knihomila a zabývá se tématy sběratelství, krásy literatury a emocemi spojenými s vlastnictvím knih. Uzanneův vypravěčský styl odráží hlubokou lásku ke knihám, které považuje za drahocenné společníky a symboly kultury. Úvod díla představuje vypravěče, kterého zaplaví hluboká melancholie při pohledu na krásné knihy dražené na aukci. Bojuje s intenzivními emocemi, jež v něm vznikají při zamyšlení nad svou vlastní sbírkou a nad nadcházejícím ztrátováním drahocenných svazků pro jiné sběratele. Atmosféra knihy je naplněna uměleckým respektem k literatuře; vypravěč přirovnává svůj vztah ke knihám k vášnivému vztahu a oslavuje jejich estetický a emocionální význam. Tento pohled do duše vypravěče nastavuje tón reflexivního zkoumání světa knihomilů a jejich jedinečného vztahu ke literatuře.