Sbírka „Tři povídky a deset básní“ Ernsta Hemingwaye je souborem krátkých povídek a básní napsaných na počátku 20. století. Tato kniha ukazuje Hemingwayův typický minimalistický styl a jeho bystré pozorování lidských emocí a vztahů. Povídky se věnují tématům lásky, konfliktů a složitostem lidské interakce, zatímco básně odrážejí jeho myšlenky o válce a přírodě. Sbírka obsahuje tři povídky: „Nahoře v Michiganu“, „Mimo sezónu“ a „Můj otec“. V povídce „Nahoře v Michiganu“ se vypráví o pocitech mladé ženy Liz, která si vytvoří komplikovaný vztah ke kováři Jimovi, což vést k napjaté a znepokojivé situaci. V povídce „Mimo sezónu“ sledujeme opilého místního muže Peduzziho, jak se snaží doprovázet mladý pár na rybaření, zároveň však řeší své vlastní nejistoty a podstatu společenského soužití. V povídce „Můj otec“ je popsán vztah malého chlapce se svým otcem, který je žokejem; tento vztah končí tragickou nehodou na dostizích, jež chlapce hluboce ovlivní. Deset básní doplňuje tyto povídky a zachycuje podstatu životních zážitků poznamenaných osobními i společenskými problémy, často spojených s tematikou zklamání a ztráty.
Stránka Wikipedie o této knize: en.wikipedia.org/wiki/Three_Stories_and_Ten_Poems