„Romantic Love and Personal Beauty“ od Henryho T. Fincka je vědecké pojednání o emočních zkušenostech napsané koncem 19. století. Kniha zkoumá vývoj a nuance romantické lásky a analyzuje její vliv na osobní krásu, kulturní aspekty a historické proměny. Finck se noří do psychologie lásky, jejích biologických základů a společenských konstruktů, které ji obklopují, a snaží se poskytnout ucelené porozumění romantice jako významnému aspektu lidské zkušenosti. Úvod textu představuje složité téma romantické lásky tím, že vyvrací běžné mýty, podle nichž zůstala v průběhu dějin nezměněna. Předkládá myšlenku, že moderní romantická láska je ve skutečnosti relativně nedávný cit, a odlišuje ji od dřívějších podob lásky, například manželské lásky, často oslavované ve starověké literatuře. Finck začíná kritikou dřívějších tvrzení a přechází k podrobnému rozboru různých prvků, které utvářejí romantickou náklonnost, včetně individuální preference a žárlivosti, a spojuje je se širšími biologickými a kulturními tématy. Tento úvod připravuje půdu pro důkladné zkoumání toho, jak se láska vyvíjela a jak se projevuje v současné společnosti, a naznačuje analytický přístup k hluboce osobnímu tématu.