Kniha „Starověké a středověké slonoviny“ Williama Maskella je historickým pojednáním napsaným koncem 19. století. Dílo se zabývá uměním a významem rytí ze slonoviny od starověku po středověk, přičemž rozebírá různé typy a použití slonoviny v různých kulturách a časových obdobích. Pravděpodobně osloví čtenáře zajímající se o dějiny umění, archeologii nebo materiální kulturu minulých civilizací. Úvod textu nastiňuje základní aspekty rytí ze slonoviny a začíná diskuzí o použitých materiálech – včetně skutečné slonoviny z elefantů i náhradních materiálů, jako jsou tuleňí klouny. Maskell představuje historický kontext výroby slonoviny a její význam na příkladech, např. zmínkách v biblických textech, a podrobně rozebírá rozdíly v kvalitách jednotlivých typů slonoviny. Rovněž zdůrazňuje vzácnost a velkolepost některých historických předmětů ze slonoviny, přičemž poznamenává, že mnohé z nich byly zachovány právě díky svému spojení se bohatstvím a statusem. Tímto způsobem autor položil základy pro podrobné zkoumání uměleckého vývoje a kulturních dopadů slonoviny ve starověkých a středověkých společnostech.