„A History of Story-telling: Studies in the Development of Narrative“ od Arthura Ransoma je odborné dílo napsané na počátku 20. století. Tato kniha zkoumá vývoj narativních technik a sleduje rozvoj vypravěčství v různých epochách a kulturách. Zaměřuje se na uměleckou stránku vyprávění, nikoli pouze na historická fakta, a předkládá bohatou mozaiku literárních stylů a tradic.“ „Na začátku knihy Ransome uvádí téma úvahami o podstatě vyprávění a uznává složitost i náročnost uchopení tak mnohovrstevnatého tématu. Vyjadřuje svůj záměr pojednat o umění vyprávět prostřednictvím živých příkladů a překročit rámec pouhých chronologických záznamů. Objasňuje význam tradičních vyprávění a jejich hluboké propojení s lidskou zkušeností a ukazuje, jak první vypravěči prostřednictvím svých příběhů utvářeli naše chápání kultury a morálky. Tato úvodní část účinně vytváří tematický základ pro komplexní zkoumání vývoje narace v literatuře.