„Úvahy, věty a morální motta“ Françoise duka de La Rochefoucaulda je soubor morálních úvah a mott napsaných v polovině 17. století. Toto dílo zkoumá složitost lidské povahy a upozorňuje na často dvojí charakter ctností i neřestí. Autor nabízí pronikavé poznatky o motivacích lidského chování, přičemž se zaměřuje zejména na témata marnivosti, sobeckých zájmů a vzájemného působení lásky a žárlivosti. Úvodní část knihy obsahuje řadu mott, která zkoumají složitou dynamiku lidských emocí a vztahů. La Rochefoucauld tvrdí, že mnohé z toho, co považujeme za ctnosti, jsou ve skutečnosti pouze zamaskované neřesti, a vyzývá čtenáře, aby zkoumali motivace svých jednání. Vysvětluje také sílu sebelásky a to, jak ovlivňuje osobní vztahy i společenskou interakci. Prostřednictvím bystrých pozorování ilustruje paradox lidské povahy – kdy láska může vést ke žárlivosti a pýcha se může vydávat za ctnost. Toto dílo tak nastavuje ton pro širší existenciální zamyšlení nad morálkou a osobní integritou v sociálním kontextu.