„Renesance v Itálii, svazek 1 (z celkového počtu 7)“ od Johna Addingtona Symondse je historický příspěvek napsaný na konci 19. století. Kniha se zabývá kulturními a intelektuálními změnami, které charakterizovaly období renesance v Itálii, a zaměřuje se zejména na rozvoj umění, vzdělání a politických procesů. Symonds zkoumá vzájemné působení různých historických sil, které formovaly tento kulturní probuzení, a poskytuje informace o významných osobnostech a myšlenkách, jež k tomuto období přispěly. Úvod textu definuje renesanci jako něco víc než pouhé oživení vzdělávání; jedná se o hlubokou změnu v lidském pojetí svobody a intelektu. Symonds zdůrazňuje důležitost uznání kontinuálního vývoje myšlení od středověku po renesanci a označuje klíčové osobnosti jako Dante, Petrarku a Boccaccia za předchůdce tohoto kulturního probuzení. Rovněž upozorňuje na obtíže spojené s určením přesných dat, která by renesanci definovala, a naznačuje, že jde o pokračující proces odrazující osvobozování lidského ducha, podporovaný novými objevy v umění, vědě a akademickém bádání. Tento základní rámec připravuje půdu pro hlubší zkoumání témat vzdělání, politické historie a uměleckého rozvoje v následujících kapitolách.