„Zoologická filozofie“ Jeana Baptista Pierra Antoina de Moneta de Lamarka je vědecké dílo pravděpodobně napsané na počátku 19. století. Tato práce se věnuje filozofickým základům a principům zoologie, zkoumá přírodní dějiny živočichů a jejich klasifikaci. Jejím cílem je poskytnout pochopení evolučních procesů, které řídí vývoj různorodých druhů, a základních mechanismů ovlivňujících jejich charakteristiky. Na začátku „Zoologické filozofie“ se nachází předmluva, v níž profesor C. Ph. Sluiter reflektuje nad historickým kontextem Lamarkova díla a uznává jeho významný, avšak často přehlížený přínos biologické vědě. Lamarck zdůrazňuje důležitost pozorování a interpretace vztahů mezi živými organismy a navrhuje systematický přístup k pochopení rozmanitosti života. Text také poukazuje na Lamarkovo odhodlání objasnit evoluční vztahy mezi druhy a zavádí klíčové koncepty, jako je adaptace, vývoj orgánů prostřednictvím jejich používání a filozofické základy přírodní historie. Lamarkovo dílo položilo základ pro podrobné zkoumání principů zoologie, které budou následovat v dalších částech textu.