„Contos do Norte“ od Joãoa Marquesa de Carvalha je sbírka povídek napsaných na počátku 20. století. Kniha představuje příběhy, které oslavují život a kulturu amazonských lidí a zvláště reflektují zkušenosti těch, kteří žijí v bujných, nedotčených krajinách tohoto regionu. Významnou roli hrají témata lásky, ztráty a přírody; ty vykreslují emocionální hloubku a odolnost postav. Úvod „Contos do Norte“ čtenáře vítá upřímnou poctou lidem z Pará a seznamuje je s životem cabocla jménem Antonio. Po tragické události, při které ztratil svou manželku v moři, se Antonio spolu se synem přestěhuje do odlehlé oblasti ve snaze najít útěchu. Jeho smutek však přerůstá v zuřivou touhu po pomstě vůči oceánu, což ho zavede k osudovému setkání během bouře. Úvodní část knihy vytváří bohatý, atmosférický podklad a zdůrazňuje spojení mezi lidstvem a přírodním světem; tím také položuje základy pro dojemné příběhy, které následují.