„Il Libro Nero“ od Antonia Giulia Barriliho je román napsaný na konci 19. století. Děj se odehrává v středověkém prostředí a točí se kolem hradu Roccamàla, přičemž se zaměřuje na životy jeho obyvatel, zejména statečného hraběte Uga a záhadných událostí, které ho obklopují. Vyprávění naznačuje témata jako pověrčivost, sociální dynamiky a hledání štěstí z pohledu různých postav – např. sokoláře mastra Benedicite nebo okouzlujícího Romèa. Na počátku románu jsme vtaženi do ponuré atmosféry, když slunce zapadá nad hradem Roccamàla a postavy se připravují na příchod tajemné návštěvy. Rychle je představen mastro Benedicite, který pociťuje zlověstné tušení ohledně štěstí hraběte a blížícího se hosta. Navzdory chlubivému a veselému chování hraběte Uga je v příběhu naznačeno nadpřirozené – např. příběhy o ďáblovi žijícím v věži bývalého kláštera. Mladý Fiordaliso spolu s tajemným Romèem prolínají v svých vyprávěních příběhy o lásce, přátelství a existenciálních otázkách, což naznačuje hlubší zkoumání podstaty štěstí a nadpřirozeného. Tím se nastiňuje děj dramatu, které se odehrává uvnitř skalnatých zdí hradu Roccamàla.