„Díla Roberta G. Ingersolla, svazek 12“ od Roberta Greena Ingersolla je soubor esejů a projevů napsaných na konci 19. století. V tomto svazku Ingersoll zastává racionalitu, svobodu myšlení a kritické posuzování náboženství, zároveň se věnuje hlubokým tématům jako morálka, duchovnost a dopady víry. Toto dílo je svědectvím intelektuálního života dané doby a slouží jako platforma pro boj proti dogmatům a pověrám. Úvodní část textu představuje Ingersollovy názory na štěstí jako univerzální dobro, zdůrazňující, že se nachází v přítomnosti a prostřednictvím altruismu. Kritizuje historické osobnosti, jako je Swedenborg, za jejich mystické interpretace Písma a zkoumá vzájemné působení božského a lidského uvažování. Dále kontrastuje filozofické velikány, jako jsou Herbert Spencer, Thomas Paine a Adam Smith, a ukazuje tak vývoj myšlení v éře skepticismu vůči tradičním náboženským vírám. Tímto připravuje půdu pro hlubší analýzu morálky a svobody, naznačující, že osobní pochopení a zkušenosti formují člověkové přesvědčení a etické jednání, což umožňuje jednotlivcům si vytvořit vlastní cestu ve světě ovládaném dogmaty.