„Jama“ od A. I. Kuprina je román napsaný na počátku 20. století, který výrazně zobrazuje témata prostituce a drsné reality života na okraji společnosti. Příběh vtahuje čtenáře do špinavého světa ruských bordelů a zaměřuje se na životy žen, které v nich pracují, a na jejich interakce s různými zákazníky – od zoufalých po zvrhlé. Román zkoumá psychologické a sociální důsledky jejich existence a naznačuje hlubší morální otázky týkající se lidské povahy, důstojnosti a soucitu. Na počátku „Jamy“ je prostředí popsáno jako někdejší živá čtvrť, která nyní přeplňují bordely a symbolizuje směs rozkladu a bezohledného zanedbávání. Popis uvádí podniky podél ulic Velká a Malá Jamskaja a znázorňuje ostré kontrasty mezi luxusem a bídou. Setkáváme se s různými postavami v těchto bordelích i v jejich okolí – ženami, které projevují hořkou rezignaci, mladistvé sny a různé způsoby, jak se vyrovnávat s drsnou realitou. Atmosféra je provoněna levným alkoholem, zoufalstvím a okamžiky pomíjivé radosti uprostřed degradace. Během průběhu příběhu jsme svědky složitosti jejich životů a společenské lhostejnosti, která je uvádí do tak ubohé existence.