„Gloria“ od Benita Péresa Galdóse je román napsaný na konci 19. století. Děj se odehrává ve fiktivní španělské vesnici Ficóbriga a zaměřuje se na život mladé ženy jménem Gloria, jejíž charakter je živý a plný zvědavosti. Vyprávění naznačuje témata lásky a společenských očekávání, zejména v souvislosti s Gloriiným vztahem ke svému otci a blížícím se příjezdem jejího strýce, biskupa. Úvod „Glorie“ představuje malebnou krajinu Ficóbrigy – pobřežní vesnici s živoucím prostředím formovaným mořem a zemědělstvím. Prostředí je detailně popsáno, což podtrhuje Gloriinu netrpělivost při čekání na návštěvu svého strýce. Setkáváme se také s jejím otcem, D. Juanem de Lantiguou, který představuje vážnou, ale laskavou osobnost a předává Gloria moudrost; Gloria je zase charakterizována neklidem a touhou po činnosti. Tato dynamika vytváří pozadí pro Gloriiny vnitřní konflikty týkající se očekávání ohledně manželství a úvah o životních rozhodnutích; příjezd jejího strýce navíc přináší nové možnosti i výzvy pro její budoucnost.