„Nové příběhy o emigraci“ od Konniho Zilliacuse je soubor povídek napsaných na konci 19. století. Toto dílo reflektuje různorodé zkušenosti emigrantů – nevěnuje se však pouze tradičním pracovníkům, ale zahrnuje také různé další postavy, které hledají nový začátek v Americe. Povídky zkoumají témata obtíží, ambicí a hledání lepšího života; mezi hlavní postavy patří např. Isak Peltonen, který se vyrovnává s výzvami i příležitostmi spojenými s přestěhováním do nové země. Úvod této sbírky pomáhá porozumět rozmanitým motivům, které stojí za migračními zkušenostmi. Vyprávění začíná diskusí adresovanou čtenáři přímo a upozorňuje, že „emigranti“ zahrnují širokou škálu jednotlivců – nejen pracovité lidi, ale také ty, kteří utíkají před nepříznivou minulostí. První povídka představuje Isaka Peltonena, šikovného mladého muže, který zvažuje emigraci do Ameriky v naději na lepší budoucnost, ačkoliv jeho snoubenka Anni věří, že by mohli uspět i doma. Skrze Isakovu cestu text zdůrazňuje výzvy, kterým emigranti čelí po příjezdu – včetně potíží s hledáním stabilní práce a touhy po naplňujícím životě, propojené s realitami práce, společenských odsudků a snah o rodinný i finanční úspěch.