„Markýz de Valcor“ od Daniela Lesueura je román napsaný na počátku 20. století. Děj se odehrává v aristokratickém prostředí a soustředí se na postavu Renauda, markýze de Valcora – uznávaného průzkumníka a majitele pozemků. Příběh zmiňuje témata lásky, povinnosti a rodinných konfliktů, zejména vztah mezi Renaudovou dcerou Micheline a jejím milencem Hervé de Ferneusem. Na začátku románu je popsána luxusní večerní oslava osmnáctiných narozenin Micheline na velkém panství Valcor. Zatímco hosté si užívají oslavy, v rozhovorech se postupně objevuje napětí spojené s osobními rivalitami a intrikami. V samém středu tohoto společenského prostředí dojde k dramatickému zvratu, když Renaudova manželka Laurence konfrontuje svou přítelkyni Gaétane kvůli skrytému tajemství, které hrozí rozvrátit rodinné vazby. Tato konfrontace nastavuje pozadí pro hlubší prozkoumání vzájemně propojených životů postav a nadcházejících krizí, čímž čtenáře vtahuje do složitého emocionálního prostředí lásky, žárlivosti a společenských očekávání.