„Von Wundern und Tieren: Neue naturwissenschaftliche Plaudereien“ od Wilhelma Bölscheho je sbírka esejů s přírodní tematikou napsaných na počátku 20. století. Kniha zkoumá různé jevy v přírodním světě a zaměřuje se na pozoruhodný život zvířat a jejich jedinečné vlastnosti. Bölsche vědeckým, avšak poutavým způsobem vybízí čtenáře, aby prostřednictvím živých popisů a podnětných pozorování ocenili zázraky přírody. Úvod díla vytváří rámec zamyšlením nad lidskou zkušeností a naším vztahem k přírodě, zejména na pozadí první světové války. Autor vzdává hold Alexandru von Humboldtovi a zdůrazňuje útěchu, kterou lze v neklidných dobách nalézt v přírodě. Po tomto úvodu začíná první kapitola pojednáním o termitech a jejich složitých společenských strukturách; přináší přitom fascinující paralely mezi jejich podzemní architekturou a temnějšími stránkami lidského chování a společnosti. Vyprávění prostupuje kontemplativní tón, který zdůrazňuje téma úžasu nad výtvory přírody a naznačuje, že i v chaosu nabízí příroda těm, kdo se ji snaží pochopit, hlubokou krásu a tajemství.