„Vývoj námořní výzbroje“ od Fredericka Leslieho Robertsona je historické dílo napsané na počátku 20. století. Kniha se zabývá významnými pokroky v oblasti námořní technologie a výzbroje, zejména během 19. století, a popisuje vývoj lodí, děl a pohonových systémů. Robertson, inženýrský velitel Královského námořnictva, si klade za cíl zaplnit mezeru v populární literatuře týkající se dějin námořnictví a poskytnout vhled do technických aspektů a materiálních pokroků, které formovaly moderní námořní síly. Na počátku knihy autor představuje problematiku námořní architektury a vývoje válečných lodí, s důrazem na omezení ranějších konstrukcí – zejména plachetnic a jejich neschopnost konkurovat manévrovatelnosti veslových galér před 14. stoletím. Diskutuje také postupné pokroky, které vedly k začlenění dělostřelectva do námořní výzbroje, a to díky inovacím jako je střelný prach a námořnický kompas – prvky, které společně změnily způsob vedení námořních bitev. Robertson zdůrazňuje historické výzvy spojené s návrhem a stavbou lodí a poukazuje na vzájemné působení námořní technologie a strategií válčení v různých obdobích.