„Ironie pozorů“ od Macieja Łubieńskiego je román pravděpodobně napsaný na konci 19. století. Děj se točí kolem témat chudoby, ambicí a morálních dilemat, kterým čelí postavy, přičemž se zvláštní pozornost věnuje mladému muži, který se potýká s náhle nabídnutou příležitostí, jež by mohla navždy změnit jeho osud. Úvod románu vytváří ponurou atmosféru plnou kontrastů mezi bohatstvím a chudobou, což odráží širší společenské konflikty té doby. Na počátku románu se čtenář setkává s klidným, avšak ponurým městem, které postupně probouzí ke světlu dne. Poznáváme mladého muže, který se vrací do skromně zařízené podkrovny a přibližuje nám, že jeho snaha o práci nedopadla úspěšně a že trpí hlubokou chudobou. Uprostřed svého beznadějného života objeví ztracenou peněženku plnou významné sumy peněz, což v něm vyvolává morální rozpor. Je rozpolcen mezi pokušením si tyto peníze nechat – což by mu mohlo umožnit lepší život – a etickým dilematem, zda je vrátit jejich oprávněnému majiteli. Tento vnitřní konflikt zdůrazňuje jeho zoufalství, touhy a také společenskou reflexi nad povahou bohatství a integrity.