Kniha „Staré cesty, neboli Talmud zkoumán na osnově Písma“ od Alexandra McCaula je teologickým dílem napsaným koncem 19. století. Cílem knihy je kriticky porovnat zásady a doktríny moderního judaismu, zejména ty zakořeněné v Talmudu, se základními učeními Mojžíše a proroků prezentovanými v Písmech. Kniha zkoumá, jak se rabínské tradice shodují nebo rozcházejí s původními učeními biblického judaismu. Na počátku díla autor představuje klíčová témata související s interpretací spásy a rolí židovské tradice. McCaul tvrdí, že jak judaismus, tak i křesťanství vycházejí ze stejného náboženského dědictví, přičemž křesťanství představuje naplnění židovských učení. Kritizuje současné židovské praktiky vycházející z Talmudu a upozorňuje na problémy spojené s zacházením se ženami, otroky a pohanémi, a zpochybňuje legitimitu těchto tradic ve světle biblických učení. Úvodní část knihy připravuje pozemí pro McCaulovu podrobnou analýzu rabínských zákonů a ukazuje, jak se odchylují od původních zásad víry předaných Starým zákonem.