„Amore ha cent’occhi“ od Salvatore Fariny je román napsaný na konci 19. století. Příběh nám představuje řadu barevných postav zapletených do složitých vztahů a transakcí, se zvláštním důrazem na záhadnou postavu hraběte Cosima a citlivého služebníka Ambrogia. Prostřednictvím humoru a dojemných okamžiků román odhaluje interakce, které naznačují hlubší emocionální souvislosti spojené s láskou, ztrátou a společenskými očekáváními. Úvod románu nastavuje živou atmosféru – Ambrogio je znepokojený při snaze vyrovnat se s excentrickým chováním pana Cileccy a zároveň pečovat o viditelně utrápeného hraběte Cosima. Mezi banálními rozhovory o starožitnostech a porcelánu narůstá napětí, když se objevují tématy nadcházející ztráty a komercializace lidských vztahů. Scéna se pak mění, když na scénu vstupuje delikátní mladá žena, hraběnka Beatrice, která vyvolává vír emocí a nevyřešených dynamik mezi postavami. Tyto počáteční okamžiky kreslí komický, avšak emocionálně bohatý obraz lásky a lidské podstaty, čímž nastavují tón pro složitosti, které se v průběhu románu rozvíjejí.