„Klenoty mistrů beletrie“ Williama Dudleyho Foulkea je sbírka literárních kritik a úvah, pravděpodobně napsaná na počátku 20. století. Kniha zkoumá výběr vynikajících děl různých uznávaných autorů z celé historie literatury a nabízí pohledy na přednosti a nuance jednotlivých textů. Díky Foulkemovým úvahám mohou čtenáři hlouběji ocenit klasickou literaturu – diskuse v knize vyvažují jak obdiv, tak i kritiku. Úvod této sbírky nastiňuje autorovu záměr znovu prostudovat a zhodnotit významná beletristická díla, se kterými se během své literární dráhy setkal. Foulke popisuje proces výběru pozoruhodných příběhů od renomovaných autorů jako Rabelais nebo Cervantes a snaží se poskytnout vyvážený pohled na jejich díla a tematický význam. Zároveň reflektuje nad kontinuitou literárního umění a naznačuje, že čas mění naše vnímání těchto děl. Sbírka pak pokračuje analýzou jednotlivých vybraných textů – začíná Rabelaisovým veselým „Gargantua“, které se vyznačuje humornými a fantastickými prvky. Tímto úvodem Foulke ještě více podněcuje zvědavost čtenářů ohledně obsažených mistrovských děl a jedinečných poznatků, které o nich poskytuje.