The Book of Job
O této knize
„Kniha Jóbova“ od anonymního autora je starověký poeticko-filozofický text, pravděpodobně napsaný na počátku až v polovině 1. tisíciletí př.n.l. Toto dílo se zabývá hlubokými otázkami týkajícími se utrpení, spravedlnosti a podstaty Boha, a to s důrazem na ústřední postavu – Jóba, spravedlivého muže vystaveného obrovským, nevysvětlitelným neštěstím. Prostřednictvím dialogů mezi Jóbem a jeho přáteli kniha zkoumá hranice lidské moudrosti, realitu nevinného utrpení a hledání smyslu v bolesti. Považuje se za hlubokou reflexi nad vírou a odolností, a proto je zároveň zásadním náboženským dílem i literárním klasikem. Úvod „Knihy Jóbovy“ představuje Jóba jako prosperujícího, poctivého muže hluboce oddaného Bohu, který má velkou rodinu a obrovské bohatství. Satan vyzývá Jóba, aby před Bohem zpochybnil svou integritu a naznačuje, že jeho ctnost je pouze důsledkem Božích požehnání. Bůh dovolí Satanovi, aby Jóbovi odebral majetek, děti a nakonec i zdraví, avšak Jób odmítá Boha odsoudit. Když Jób truchlí v utrpení, dorazí tři jeho přátelé a začnou s ním vést řadu poetických dialogů, ve kterých se snaží jeho utrpení vysvětlit pomocí běžných moudrostních pojmů. Jób však zoufale lituje své existence a vášnivě zpochybňuje Boží spravedlnost, trvá na své nevině a touží po porozumění; jeho přátelé však opakovaně tvrdí, že utrpení je trestem za hříchy. Tento úvod nastavuje pozadí pro hlubokou reflexi nad vírou, beznadějí a složitostmi lidského utrpení.
Poznámky
Stránka Wikipedie o této knize: en.wikipedia.org/wiki/Book_of_Job
