„Les Mémoires d’un Parapluie“ hraběnky Elisabeth Galos Houdetot je dětský román napsaný na konci 19. století. Je vyprávěn v podobě vtipných „memorií“ vnímavého deštníku a sleduje jeho cesty z ruky do ruky, přičemž pomocí každodenních událostí zkoumá téma laskavosti, marnivosti, chudoby a integrity. Čtenáři se setkávají s různými majiteli – od opatrné školákyně po potíže řešící švadlenku – zatímco deštník s mírným humorem a morální jasností pozoruje lidské chyby. Začátek příběhu popisuje „narození“ deštníku v obchodě, jeho „vzdělání“ mezi zkušenějšími deštníky a nakonec jeho prodej matce jako novoroční dárek pro její dceru Marthe. Poté je půjčen nějakému byrokratovi, ale nakonec se vrátí zpět do rodiny. Kvůli hazardování a krádežím Marthina bratra však celá rodina přijde o peníze a deštník se stane výhrou v loterii; vyhraje ho bezohledná Madeleine. Poté je zapomenut na představení Guignola a ukraden Fifine, která ho odnese do chudinské rodiny. Tam se ukáže být příliš nebezpečný k použití a je zastavěn; v mont-de-piété pak deštník svědčí o řadě lidských neštěstí, než je nakonec prodán secondhand obchodníku, který ho levně prodá Marie – oddané mladé pracovnice kupující dárek pro svou matku. Brzy poté matka onemocní po ponižujícím incidentu v práci a Marie se pozdě v noci odvážně vydá sama za lékařem… Právě tady text končí.