„Astrologie v medicíně“ Charlese Arthura Merciera je vědecká přednášková série napsaná na počátku 20. století. V knize se zkoumá, jak vznikala astrologická doktrína a proč se kdysi zdála být pro lékaře nepostradatelná. Je zde popsán její technický systém (znamení, planety, domy, aspekty a živly) a argumentuje se o tom, že i když po staletí formovala lékařskou praxi, bránila také medicínskému pokroku. Úvod části shrnuje rozsáhlý historický význam astrologie a její náhle zánik, poté je vysvětlen její základní princip, aby čtenáři pochopili, jak měla sloužit jako vodítko pro lékaře. Mercier vysvětluje čtyři elementární kvality a zodiak uspořádaný do trojic; každé znamení je zde spojeno s určitými živly, životními fázemi a částmi těla. Představuje také sedm tradičních planet, jejich „šťastnou“ nebo „nešťastnou“ povahu a jejich vliv na různé oblasti (včetně zvířat, rostlin a kovů). Ukazuje také, jak se síla planety mění v závislosti na znamení, domě, aspektu, pohybu a hodině. Definuje dvanáct nebeských domů a jejich význam, podrobně popisuje různé aspekty mezi planetami a uvádí praktická pravidla používaná v astrologii (např. „planetární dny“ a „hodiny“). Aby ilustroval, jak by astrolog přistupoval k analýze horoskopu, interpretuje konkrétní příklad, který ukazuje na válečnou kariéru zakončenou katastrofou – tento příklad slouží k odhalení jak vnitřní logiky tohoto systému, tak i jeho svévolnosti.