„Náboženské básně, část 2“ od Johna Greenleafa Whittiera je sbírka náboženské poezie napsané na konci 19. století, konkrétně během viktoriánské éry. Kniha zkoumá témata víry, božského soucitu, lidských útrap, lásky a hledání duchovního porozumění. Whittierovy díla odrážejí hluboké zamyšlení nad náboženskými a morálními otázkami a zdůrazňují spojení mezi božským a každodenním lidským životem. Sbírka se skládá z básní, které vyjadřují různé emoce a úvahy o duchovnosti; často zobrazují osobní spojení s Bohem. V dílech jako „Věčná dobrota“ a „Hledač modlitby“ se Whittier zabývá podstatou božské lásky a lidskou potřebou modlitby a podpory. Další básně, např. „Božský soucit“, odrážejí jeho myšlenky o společné lidské situaci a morální povinnosti starat se jeden o druhého. Celkově tyto básně propojují osobní zamyšlení s širšími duchovními otázkami a vyzývají čtenáře, aby přemýšleli o své vlastní víře a o přítomnosti Boha ve svém životě.