„Malé romány“ Williho Collinse je soubor povídek napsaných v polovině 19. století. Tato antologie zkoumá různá témata z oblasti beletrie; každá povídka odhaluje složitosti lidských emocí a vztahů, často s nádechem nadpřirozeného nebo strašidelného. Úvodní povídka „Paní Zantová a duch“ představuje osamělého vdovce pana Rayburna a jeho dceru Lucii, kteří se setkávají s tajemnou a problémovou ženou jménem paní Zantová. Jejich setkání je vodí k zkoumání hranic mezi realitou a nadpřirozeným. Úvod této povídky nastiňuje děj strašidelného příběhu: pan Rayburn vede svou dceru na procházku v Kensington Gardens, kde Lucy zažije strach při pohledu na bledou ženu v truchlu – ukáže se, že je to právě paní Zantová, vdova ve zdravotně kritickém stavu. Paní Zantovou zdánlivě pronásledují vzpomínky na svého zesnulého manžela; prožívá nepokojné epizody, které smazávají hranice mezi rozumem a nadpřirozeným. Jak se pan Rayburn stále více zajímá o její situaci, příběh zkoumá témata soucitu, intuice a potenciálního nebezpečí, vytvářejíc tak napjatou atmosféru.