„Hlad Camõesův“ od Antónia Duarteho Gomese Leala je působivá báseň rozdělená do čtyř zpěvů, napsaná na sklonku 19. století. Toto literární dílo se zamýšlí nad tragickým osudem velkého portugalského básníka Luíse de Camõesa a líčí jeho zápas s chudobou a přehlížením ve společnosti, která nedokáže rozpoznat hodnotu uměleckého génia. Báseň prostřednictvím svého ponurého tónu a bohatých obrazů tematizuje utrpení, nespravedlnost a zapomenutý přínos umělců. Báseň začíná dramatickým zobrazením Camõesa, který bloudí ulicemi Lisabonu, sužován hladem a bídou, a jehož osud odráží smutek někdejšího velkého génia. Vyprávění pokračuje jeho úvahami o životě naplněném slávou a inspirací, aby nakonec stanulo tváří v tvář kruté realitě opuštěnosti a zoufalství ve stáří. Zatímco se Camões vyrovnává se svými vzpomínkami a ztrátami, báseň zachycuje jeho nářek nad stavem lidstva a věčný zápas s krutými rozmary osudu. Působivý závěr se soustředí na zosobněnou postavu „Hladu“, který sbírá slzy zoufalství umělců, jako byl Camões, coby připomínku jejich nerozpoznané bolesti, a nakonec tak osvětluje naléhavou potřebu spravedlnosti a soucitu ve společnosti.
Tato e-kniha používá pravopis 19. století.