Kniha „Pohanský a křesťanský Řím“ od Rodolfa Amedea Lancianiho je historickým dílem napsaným na konci 19. století. Tato práce zkoumá kulturní a náboženské proměny Říma od pohanství ke křesťanství a rozebírá významné změny v architektuře, zvycích a společenském postoji vůči víře. Kniha se zabývá složitou souvislostí mezi pozůstatky pohanských tradic a rozvíjejícími se křesťanskými přesvědčeními, která formovala tuto starověké město. Na úvodu knihy je diskuse o raném přijímání křesťanství různými společenskými vrstvami v Římě, což zpochybňuje názor, že šlo pouze o náboženství pro chudé. Lanciani uvádí příklady římských šlechticů a dokonce veřejných činitelů, kteří novou víru přijali, a zdůrazňuje, jak se raní křesťané vyrovnávali se svými přesvědčeními v převážně pohanské společnosti. Kapitola popisuje postupné proměny města, vliv významných křesťanských rodin a přeměnu pohanských lokalit na křesťanské účely. Autor propojuje archeologická objevování se starověkými historickými zprávami, čímž vytváří podklady pro hlubší zkoumání toho, jak se Řím během tohoto klíčového období vyvinul.