„Paulina Buxareu“ od Josepa Marii de Sagarry je román napsaný na počátku 20. století. Děj se odehrává v malebné horské vesnici poblíž Barcelony a zaměřuje se na rodinu Buxareu, zejména na Paulinu, jejíž život je provázen tematikou lásky, společenských očekávání a osobních ambicí. Román zachycuje bohaté charakterové dynamiky a popisuje vztahy uvnitř této rodiny i ve společenských kruzích kolem ní. Úvod románu představuje vazbu vypravěče na rodinu Buxareu – konkrétně na Victora Buxareua, jeho manželku Marii de la Mercè a jejich čtyři děti. Zpočátku se vypravěč zamýšlí nad klidnou krásou horské vesnice a svými prvními setkáními s touto rodinou během letního pobytu. Victor je charakterizován jako přívětivá a poutavá osoba, která rychle stane se středem pozornosti; také je vyzdvihnuta krása a mateřská vřelost Marie. Během budování vztahů s touto rodinou vypravěč pozoruje dynamiku mezi Victorem, jeho manželkou a sestrou Lluïsetou a naznačuje hlubší komplikace, které se v jejich životech budou rozvíjet. Tato část románu připravuje půdu pro zkoumání romantických vztahů, společenského tlaku a mladistvých ambicí v následujících kapitolách.