„Mučedníci vědy, neboli Životy Galilea, Tycho Brahe a Keplera“ od sira Davida Brewstera je historický příběh napsaný na počátku 19. století. Kniha zkoumá životy a přínosy tří klíčových postav v dějinách vědy: Galilea, Tycho Brahe a Johanna Keplera. Podrobně rozebírá jejich úspěchy i potíže, stejně jako vědecké pokroky dosažené během období renesance, a zároveň reflektuje vzájemný vztah mezi vědou a tehdejšími společenskými a náboženskými poměry. Úvod části knihy se podrobně věnuje životu Galilea, popisuje jeho rané vzdělání a rostoucí zájem o matematiku a vědu. Zdůrazňuje jeho střety s aristotelskou filozofií, průlomová pozorování provedená pomocí dalekohledu a sociopolitické dynamiky, které ovlivňovaly jeho vědecké aktivity. Brewster vykresluje Galilea jako osobnost nesmírného talentu, která se dokázala vyrovnat s komplikacemi akademické opozice i církevního dohledu při zastávání Koperníkovy teorie. Tato biografická studie nejenže připravuje půdu pro Galileovy monumentální objevy, ale také naznačuje konflikty, které vzniknou, když bude zpochybňovat dlouho udržovaná přesvědčení, čímž položí základy pro širší příběh o „vědeckém mučednictví“, který tento historický text slibuje odhalit.