„Studie vnitřní kultivy“ od anonymního autora je starověký filozofický text, který je součástí sbírky „Guanzi“, souboru různých spisů pravděpodobně vytvořeného kolem roku 350–300 př. n. l. Považuje se za významné dílo v oblasti taoismu a zabývá se konceptem rozvoje vnitřního já člověka. Text pojednává o kultivaci duchovních sil a zdůrazňuje důležitost slaďování srdce a mysli za účelem dosažení hlubšího porozumění a spojení se životem. Obsah knihy se točí kolem praktik vnitřní kultivy a zkoumá témata jako povaha Dao, De, Qi a esence. Vysvětluje, jak lze tyto prvky kultivovat prostřednictvím meditace a sebekontroly, a vede čtenáře ke dosažení harmonie a jasnosti v sobě samém. Text popisuje metody pro uklidnění srdce a mysli a zdůrazňuje důležitost překonávání rozrušivých emocí, jako je láska, hněv a touha po zisku, které jsou považovány za překážky na cestě k opravdovému a úplnému pochopení sebe sama. V konečném důsledku slouží jako průvodce k dosažení osobního klidu a porozumění prostřednictvím kultivace vlastní vnitřní podstaty člověka.