„Učení přírody: Lidské vynálezy již předem naplánované přírodou“ od J. G. Wooda je vědecká publikace napsaná na konci 19. století. Tato práce zkoumá hluboké souvislosti mezi přírodními jevy a lidskými vynálezy a argumentuje, že mnoho technologických pokroků má svůj původ v uspořádání a principech samotné přírody. Wood zdůrazňuje, že prostřednictvím pozorování a studia přírodních „prototypů“ mohou lidé vytvářet efektivnější nástroje, struktury a systémy. Úvod této knihy představuje její ústřední myšlenku: téměř každý lidský vynález má svůj protějšek ve světě přírody. Wood začíná kontrastem mezi poezií a vědou a používá jako příklad papírového nautilusa, aby ilustroval, jak poezie historicky romantizovala přírodní entity, které ve skutečnosti jsou pouze výplodem fantazie. Následně se zaměřuje na příklad mořského organismu Velella, který funguje podobně jako plachetnice, a ukazuje, jak příroda poskytuje nejen inspiraci, ale také fyzické analogie pro lidské technologie – např. lodě či pohonné systémy. Tuto myšlenku dále rozvíjí tím, že spojuje další biologické formy, jako jsou vodní plži nebo komáři, s jejich „vyvinutými“ lidskými protějšky, čímž vytváří rámec pro následující kapitoly, které budou zkoumat různé vynálezy inspirované přírodními jevy.