„Mümmelmann: Kniha o zvířatech“ od Hermanna Lönse je sbírka povídek napsaná na počátku 20. století. Toto dílo se noří do života různých zvířat, přičemž se zaměřuje především na Haanricha Mümmelmanna, starého zajíce, a jeho dobrodružství v boji proti lidským lovcům a jejich psům. Příběhy odrážejí témata přírody, přežití a pohledu zvířat na hrozby, které představují lidé, a spojují prvky humoru a patosu. Na začátku knihy se čtenáři seznamují s Haanrichem Mümmelmannem, který pozoruje krutou realitu blížící se lovecké sezóny. Živý popis lovců v jejich výstroji ostře kontrastuje s Mümmelmannovým prostým životem na venkově. Když se setkává s ostatními zajíci a hovoří o blížícím se honu, čtenáři sledují Mümmelmannovu obezřetnou povahu a jeho filozofické úvahy o přežití. Úvod prostřednictvím humoru a působivých obrazů udává tón vyprávění, které spojuje antropomorfismus s úvahami o přírodním světě a ukazuje Lönsovo vypravěčské nadání.