„Teorie a praxe konstrukce klavíru“ od Williama Braida Whitea je odborná publikace napsaná na počátku 20. století. Dílo podrobně zkoumá principy a metodiky spojené s konstrukcí klavírů a zaměřuje se zejména na akustiku a mechanické konstrukční prvky, které přispívají k tvorbě zvuku. Je určeno jak začínajícím stavitelům klavírů, tak zájemcům o pochopení složitého řemesla, které stojí za výrobou moderních klavírů. Úvod díla objasňuje potřebu komplexního zdroje o konstrukci klavírů a poukazuje na značnou poptávku po těchto znalostech v hudebním průmyslu. White uvádí téma pojednáním o vývoji pianoforte a zdůrazňuje potřebu důkladného porozumění akustice při navrhování. Nastiňuje význam různých součástí, jako jsou struny a ozvučná deska, a uvádí, že znalost těchto mechanismů je zásadní pro zlepšování kvality a funkčnosti klavírů. Text připravuje půdu pro praktický, technický přístup určený těm, kteří si chtějí prohloubit znalosti o výrobě klavírů.