„Principessa Belgiojoso“ od Raffaella Barbieru je historický příběh napsaný na počátku 20. století. Text zkoumá život Cristiny Belgiojoso, významné postavy italského romantického hnutí a aktivní podporovatelky sjednocení Itálie, a podrobně popisuje její raná léta i historický kontext, ve kterém žila. Vyprávění rozebírá její vazby na šlechtické rodiny, její manželství s Emiliem Belgiojosem a její angažovanost v revolučních aktivitách proti rakouské nadvládě v Itálii. Kniha začíná popisem Cristiny Belgiojoso v roce 1808, kdy se narodila do šlechtické rodiny Trivulzio v Miláně. Nabízí živý obraz politické a společenské situace Itálie počátku 19. století a zmiňuje také postavy, jako byli její rodiče a slavná rodina Visconti d’Aragona. Vyprávění pečlivě propojuje témata revoluce a osobního boje a ukazuje, jak se její výchova v aristokratickém prostředí proplétla s rostoucím nacionalismem a touhou po reformách v Itálii. S postupem dospívání její zkušenosti – ať už rodinné nebo společenské – podtrhují vývoj její identity a osudu jako bojovnice za demokratické ideály v době plné nepokojů.