„Prachy Paříže“ od Jeana Lorraina je román napsaný na konci 19. století. Kniha zachycuje podstatu pařížského života prostřednictvím řady krátkých příběhů, které zkoumají témata krásy, dekadence a uměleckého prostředí. Lorrain svým vyprávěním nabízí bohatý obraz postav, emocí a smyslových zážitků tohoto města, což činí tento román potenciálním potěšením pro čtenáře zajímající se o složitosti městského života v období změn. Úvod románu má reflexivní tón a je poctou zesnulému básníkovi Georgu Rodenbachovi. Začíná 1. ledna, čímž evokuje melancholickou atmosféru nového roku a zároveň si stěžuje na ztráty v umělecké komunitě. Lorrain přemýšlí o dopadu roku 1898 jako roku smrti mnoha talentů a svou prózu prokládá poetickými odkazy na Rodenbachovo dílo a váhu vzpomínek. Vyprávění zahrnuje úryvky rozhovorů postav, v nichž diskutují o svých zkušenostech s pařížskými divadly a kulturním životem, čímž naznačují temperamentní, ale bouřlivý život tohoto města. Celkově úvod románu nastavuje dojemnou reflexi nad nostalgií, uměním a křehkou krásou života v Paříži.