„A Book of Dear Dead Women“ od Edny Worthley Underwoodové je sbírka fiktivních vyprávění zasazených do různých historických a romantických prostředí, napsaná na počátku 20. století. Kniha obsahuje několik příběhů; úvodní kapitola představuje hraběnku Tatjanu Tschasku, která vypráví o svých zkušenostech polské šlechtičny na počátku 19. století a zachycuje napětí kolem osudu Polska uprostřed evropských konfliktů i svého blížícího se sňatku. Sbírka zřejmě zkoumá témata lásky, ztráty a vzájemného působení osobních tužeb v širším kontextu dějin. Úvod knihy seznamuje čtenáře s hraběnkou Tatjanou, která se zamýšlí nad krásou své vlasti a složitostí své situace. Prostřednictvím jejích deníkových zápisů čtenáři sledují její naděje, obavy a tlak na uzavření sňatku, zatímco se kolem ní odehrávají historické události. Potýká se s přetrvávajícím stínem pražského masakru a politickými ambicemi, které proplétají dědictví jejího rodu s osudem jejího národa. S příchodem podzimu a proměnou politické situace v důsledku Napoleonova vzestupu se Tatjanino vyprávění stále více propojuje s její vášnivou, avšak nejistou budoucností. Hloubka jejích emocí na pozadí války a ambicí vytváří působivý rámec pro zkoumání životů žen formovaných proudy dějin, jemuž se tato sbírka věnuje.
„The Painter of Dead Women“, přetištěno z lednového čísla časopisu Smart Set z roku 1910.