Kniha „Mohammed, prorok islámu“ od Herberta E. E. Hayese je historickým pojednáním napsaným na počátku 20. století, konkrétně v letech 1910. Tento text poskytuje kritický pohled na život Mohameda, zakladatele islámu, a zkoumá jeho charakter, učení a společenské podmínky, které charakterizovaly dobu jeho působení. Hayes se snaží poskytnout pochopení důsledků Mohamedových činů a ideologií a zároveň reflektuje, jak ovlivnily vývoj islámské společnosti. Kniha podrobně popisuje Mohamedovo rané dětství, jeho „volání“ k prorocké misi a následné vznikání islámské komunity v Medině. Zabývá se také bouřlivou politickou situací v Arábii v době Mohamedova života a popisuje, jak se Mohamed proměnil z obchodníka ve náboženského a politického vůdce. Prostřednictvím vyprávění klíčových událostí, jako jsou bitvy a smlouvy, Hayes ilustruje Mohamedovy ambice a strategie, včetně kontroverzních ospravedlnění, která použil pro války a polygamii. Autor kriticky hodnotí některé aspekty Mohamedových učení a z nich vyplývajících náboženských doktrín a zvažuje jejich dopad na postavení žen a zacházení s nemuslimy v islámské společnosti. Nakonec zpochybňuje etické základy Mohamedových tvrzení o božském zjevení.