„Bij de Parsi's van Bombay en Gudsjerat“ od Delphine Menantové je historické pojednání, které bylo pravděpodobně napsáno na počátku 20. století. Dílo se věnuje kultuře, náboženství a společenské dynamice pársijské komunity, potomků perských zoroastriánů, kteří se usadili v Indii. Zkoumá jejich bohaté dědictví, náboženské praktiky a jedinečnou úlohu, kterou sehrávají v indické společnosti, zejména v Bombaji a v oblasti Gudsjerátu. Úvod textu představuje Pársije a podává ucelený přehled jejich dějin, náboženského přesvědčení a společenského vlivu. Menantová objasňuje jejich původ a sleduje jej až k perským uprchlíkům v 8. století; zároveň podrobně vysvětluje význam zoroastriánského učení a zkoumá jejich způsob života, strukturu komunity i kontakty s dalšími skupinami v Indii. Autorka připravuje půdu pro další zkoumání pársijských rituálů, společenských zvyklostí a jejich pozoruhodného přínosu ke kulturní mozaice Indie a zároveň naznačuje záměr navštívit významná historická místa spojená s pársijskou vírou.