„Základy původu druhů“ Charlese Darwina je vědecké dílo napsané na počátku až v polovině 19. století. Toto dílo se skládá ze dvou esejí napsaných v letech 1842 a 1844, které položily základy teorie evoluce prostřednictvím přirozené selekce. V nich je zkoumán mechanismus variability druhů, principy řídící procesy selekce u domácích i divokých organismů a důkazy o vzniku druhů z společných předků. Úvod „Základů původu druhů“ seznámí čtenáře s Darwinovými počátečními myšlenkami o evoluci, začínaje vlivy, které formovaly jeho pohled na mutabilitu druhů. Text reflektuje Darwinovy rané představy o evoluci, podpořené různými pozorováními a vědeckými debatami. Diskutuje se zde význam přirozené selekce, variability a postupných změn druhů v průběhu času a porovnávají se s lidskými praktikami selektivního chovu. Celkově úvodní části vytvářejí komplexní rámec, který podporuje Darwinovy argumenty ve prospěch teorie evoluce a připravují půdu pro detailnější úvahy a závěry, jež následují v dalších částech esejí.