„Liturgia fero (Elementoj por ekzegezo)“ od Jorge Camacha je odborná publikace napsaná na konci 20. století. Text se věnuje tématům souvisejícím s hnutím esperanta, zejména zkoumá identitu a ideologické rozpory uvnitř tohoto společenství. Autor se snaží analyzovat původ a důsledky manifestu z 80. let a předkládá základní argumenty o vývoji identity esperanta a jeho subkultur. Úvod této práce poskytuje přehled „Manifestu Raŭma“, který byl vypracován na kongresu ve Finsku a který spustil diskuse o povaze a směřování hnutí esperanta. Text zdůrazňuje vnímanou krizi identity mezi esperantisty a poukazuje na rozpor mezi ideály, které se prosazují – např. propagace esperanta jako druhého jazyka – a skutečným využíváním tohoto jazyka v každodenním životě. Tímto způsobem nastiňuje širší kritiku cílů tohoto hnutí a různých frakcí, které se v něm objevily, přičemž se zejména zaměřuje na pojem „raŭmismo“, který reprezentuje jednu z ideologických směrů vycházejících z tohoto manifestu. Camacho provádí kritické zkoumání těchto ideologií a naznačuje, že současný směr a diskurz esperantismu vyžadují přehodnocení a možnou reformu.